Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Pyrurové

Pyrurové jsou menší papoušci převážně zelené barvy, jsou však mezi nimi i výjimky, které oplývají příjemnými barvami. Mezi jednotlivými druhy jsou velikostní rozdíly od 24cm do 30cm, nejmenším zástupcem z rodu pyrur je pyrura bělouchý, který měří cca 24 cm.

Na druhé straně se pyšní svou největší a nejrobustnější postavou vzácnější pyrura modrobradý, který zbarvením těla jako by vůbec nepatřil do rodu pyrurovitých, dorůstá až do délky 30 cm. Takovou chloubou mezi těmito drobnými papoušky je asi nejvzácnější zástupce pyrura rovníkový, je na pokraji vyhynutí, tudíž ho v soukromých chovech asi jen tak nespatříme.

Pyrurám se věnuji už docela dlouho. Hned na začátku mě zaujali svou kamarádskou povahou, hned mě okouzlili, a byli to právě asi nejdostupnější pyrurové hnědouší. Jejich barva je zelená. Ano, pravda je, že na první pohled to nejsou právě zbarvením lákaví papoušci, ale pár týdnů po pořízení si je chovatel opravdu zamiluje. Při dobrém zacházení se vytvoří neuvěřitelně silné pouto, mezi párečkem pyrur a jejich ošetřovatelem, aniž by jsme se pokoušeli je jakkoli ochočovat, za nedlouho, si zvyknou na tolik, že při příchodu, k chovné voliérce spustí jejich vítací pokřik a hned jdou k pletivu škemrat o nějakou tu dobrotu ve formě jablka či jejich oblíbené pochutiny - piškotu. Toto platí úplně o všech zástupcích rodu pyrur, jsou to tedy opravdu zvláštní papoušci.

V mém chovu je zařazeno několik druhů a podruhů. Mezi mé chlouby však patří mutace, které se u nás chovají velmi vzácně, spíše téměř vůbec a tak tomu odpovídá i jejich cena. Hnízdí většinou jednou ročně, vzácně vyvedou snůšky dvě. V jednom hnízdě bývá v průměru 5 vajec. Jsou to velice plodní papoušci a téměř vždy bývá celá snůška oplozena. Mláďata rostou velice pomalu, na to že to jsou papoušci menší než třeba korela, potřebují téměř jednou tolik času než opustí budku.

Chovné páry by se měly chovat samostatně, maximálně s jinými druhy mírumilovných papoušků. Je možné je chovat třeba s korelami, papoušíky rodu agapornis a tak dále, ale není ani nemožné držet dva páry pohromadě. Já mám dva chovné páry pyrury perlového červenobřichého u sebe a vycházejí spolu vítečně, dokonce ani v období hnízdění mezi nimi nejsou žádné potyčky.

Když budeme mluvit o pyrurovi jako papouškovi na ochočení, tak myslím, že v tomto směru nemá mezi malými papoušky konkurenta. I nedokrmený pyrura, kterého vyvedli z hnízda rodiče, se za krátkou dobu stává výborným kamarádem. S člověkem utvoří na věčné časy nerozlučnou dvojici a to i tehdy, když si k němu pořídíme druhého pyruru, ani po té na člověka nezanevře a věnuje se mu na plno.

Já jsem fanda ručně dokrmených těchto malých papoušků. Dokrmuji je velice rád, protože právě po dokrmení se z nich stávají úžasně věrní společníci. Ještě nikdy jsem neviděl tohoto papouška, že by byl agresivní k člověku, proto je cena ručně dokrmené pyrury vysoká, ale určitě se ta investice vyplatí a i ten nejmenší druh se dožívá kolem 20 let a výše.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář